Index podání barev R_a , takzvaný Color Rendering Index CRI, je obecně známý parametr jak v osvětlovací technice, tak v průmyslu interiérového osvětlení. Okrajově je index podání barev již zmíněn v kapitole Hodnocení vjemu barvy, která se zabývá nedostatky tohoto indexu a jeho možnými náhradami či doplňkami.

Vysvětlení, co je index podání barev je pěkně provedeno v knize Světlená technika [104], kterou vydalo v roce 2011 ČVUT v Praze. Dovolím si citovat tento popis indexu R_a ze strany 42:

Všeobecný index podání barev
Lidské oko je přirozeně přizpůsobeno slunečnímu záření, případně záření tepelných zdrojů, jako jsou žárovky. Pod tímto světlem jsme zvyklí vnímat barvy. Pokud stejný předmět osvětlíme výbojovým nebo LED zdrojem s odlišným spektrálním složením, může dojít ke špatné interpretaci barvy. Barevný vjem je ovlivněn spektrálním složením světla, které osvětluje předmět a spektrální odrazností ρ(λ) nebo propustností τ(λ) materiálu. Také odlišná citlivost k jednotlivým barvám, úhel zorného pole a adaptace zraku může ovlivnit barevný vjem. Abychom určili jaký vliv na barevné vnímání má zdroj s odlišným spektrálním složením (např. výbojový nebo LED zdroj) byl zaveden všeobecný index podání barev Ra. Ten vyjadřuje stupeň shodnosti vnímání barev předmětu pod daným zdrojem a pod smluvně stanoveným zdrojem „teplotní zdroj“. Index se udává v číselné podobě 0 – 100. Hodnota 100 představuje shodu v podání barev u teplotních zdrojů a při hodnotě 0 se barvy nedají rozlišit (např. u nízkotlakých sodíkových výbojek). Hodnocení probíhá na základě porovnání barevných vzorků (osmi až čtrnácti), na kterých je zjišťován rozdíl vnímání barev. Po zjištění těchto rozdílů se udává buď všeobecný index podání barev Ra, nebo speciální index podání barev (R1, R2, R3…. R14) pro každý vzorek. Barevné vzorky sloužící jako etalon pro stanovení indexu, představují přesné dané barvy určené souřadnicemi dle CIE nebo dle Munsellova atlasu barev. Při měření indexu podání barev se počítá s tím, že teplota chromatičnosti zkoušeného a zkušebního světla je rozdílná maximálně o 5 MK-1 (megakelvinů). Megakelvin představuje převrácenou hodnotu teploty chromatičnosti TC, vynásobenou 106 (106/TC). Při teplotě 3000 K je tento rozdíl asi 50 K. Při měření při teplotě chromatičnosti do 5000 K se používají teplotní zdroje světla a při teplotě nad 5000 K zdroje, jejichž záření odpovídá bílému světlu D.

 

Informační zdroje, ze kterých jsme ve článku čerpali, naleznete zde.