V předchozí kapitole bylo objasněno, jak je teplota chromatičnosti pro hodnocení kvality osvětlení důležitá a jakým způsobem jí lze stanovit. V této kapitole jsou představeny dvě odchylky, které jsou úzce spjaty s teplotou chromatičnosti. Pokud má být výstupem ze svítidla bílé světlo, je nutné se pohybovat v největší blízkosti čáry teplotních zářičů v kolorimetrickém trojúhelníku. Odchylku od této křivky lze vyjádřit pomocí hodnoty D_uv. Jedná se o vzdálenost teploty chromatičnosti hodnoceného světla od Planckovy křivky. Tato vzdálenost je měřena na normále ke křivce teplotních zářičů v daném bodě, jak je vyobrazeno na obrázku 1.15 modrou barvou. Hodnota D_uv může tedy nabývat kladných i záporných reálných čísel podle toho, zda odchylka směřuje po normále nahoru (kladná hodnota) nebo dolů (záporná hodnota) od Planckovy křivky. D_uv lze stanovit pomocí aproximační formule, která je obsahem amerického národního standartu ANSI C78.377-2011 [37]. Formule je určena pro teploty chromatičnosti od 2500K do 20 000K. Vstupem do výpočtu jsou pouze u,v souřadnice barevného systému CIE 1960 a 6 pevně daných konstant značených k₁ až k₆. Výpočet se provádí dle následujících vzorců [37]:

,kde:

k0 = −0, 471106,	k4 = −0, 5179722,
k1 = 1, 925865,	k5 = 0, 0893944,
k2 = −2, 4243787,	k6 = −0, 00616793,
k3 = 1, 5317403.

 

Souřadnice u,v lze vypočítat pomocí [10]:

 

V běžné praxi při návrhu nebo měření odchylky D_uv je vždy stanovena limitní hranice, kdy se barva světla ještě považuje za bílou. Pokud je tato hranice překročena, barva světelného zdroje je příliš vzdálená od Planckovy křivky a zdroj se stává spíše barevným než bílým. Se vzdalováním zdroje od Planckovy křivky zářičů přestává dokonce platit metoda výpočtu indexu podání barev R_a pro bílé světelné zdroje , kapitola 1.6.3. Dle publikace Pacific Northwest National Laboratory [27] je s ohledem na teplotu chromatičnosti hranice hodnoty D_uv pro bílou barvu ± 0,006. Americká národní asociace elektrotechnických výrobců (National Electrical Manufacturers Association) doporučuje v [37] používat pro hodnoty teplot chromatičnosti 2700K, 3000K, 3500K, 4000K limit také ± 0,006. Yoshi Ohno, prezident mezinárodní komise pro osvětlování CIE označuje hodnotu D_uv = ±0, 007 jako nepreferovanou a za neakceptovatelné číslo považuje D_uv = ±0, 015 při indexu podání barev R_a = 85, 3.

Druhá, avšak ne tak používaná odchylka se značí Δ_uv. Lze ji naleznout i pod zkratkou DC z anglického výrazu chromaticity distance. Hodnota Δ_uv se počítá dle vzorce 1.22 a vyjadřuje pouze vzdálenost hodnoceného světelného zdroje od zvoleného bodu na Planckově křivce, obrázek 1.15. Ve specifikaci CIE 13.3 – 1995 je uvedeno jako limitní číslo odchylky Δ_uv = ±0, 0054. Pro větší hodnoty není přesnost metody výpočtu indexu podání barev R_a v normě uvedená.

ur	je souřadnice referenčního zdroje světla,
vr	je souřadnice referenčního zdroje světla,
ut	je souřadnice testovaného zdroje světla,
vt	je souřadnice testovaného zdroje světla.

 

Při hodnocení svítidel pomocí teploty chromatičnosti je důležité správně užívat tyto dvě odchylky. Jednou možností je pracovat s hodnotu D_uv a zároveň si hlídat změnu teploty chromatičnosti ΔT_ch. Druhá varianta znamená hodnotit pouze odchylku Δ_uv, která je přeponou trojúhelníku vzniklému z hodnot Δu a Δv vyobrazenému na obrázku 1.15. Zásadní je pracovat s těmito dvěma hodnotami uvážlivě a zvolit si tu, která je dle aplikace a potřeby vhodnější. Dodržení hraničních hodnot odchylek D_uv a Δ_uv zaručí, že výsledná barva světelného výstupu je bílá.

 

Brno 16.8.2021, zdroj