Určitě jste si všimli, že když celý den strávíte v tmavé místnosti, cítíte se sklesle, bez nálady a jako mátohy. A to i přesto, že jste se ten den zrovna dobře vyspali. Možná vás také bolí hlava a pálí oči. Nejste ve své kůži až do chvíle, než vyjdete na přirozené světlo, které vám zvedne náladu. Tento příklad můžeme považovat za praktickou ukázku toho, že vliv světla na lidský organismus je obrovský.
Nejenže světlo dokáže ovlivnit to, jak se cítíme či jakou máme náladu. Podle mnoha vědeckých výzkumů a studií významně ovlivňuje také biologické procesy odehrávající se v lidském těle [1-110]. Na výběru správného osvětlení tak v podstatě závisí kvalita našeho života. Ať už tedy sháníte světlo do obýváku, pracovny či ložnice, z naší bohaté nabídky si jistě vyberete.
Zdravé osvětlení zlepšuje produktivitu a vytváří důležité hormony
V jednom z předchozích příspěvků Nevizuální systém vnímání světla jste se mohli dozvědět, že v závislosti na světle dopadajícím na sítnici lidského oka se v endokrinní žláze, takzvané epifýze (šišince) tvoří hormony melatonin, serotonin a kortizol. Tyto hormony jsou pro zdraví a naši psychickou pohodu velmi důležité.
Serotonin, označovaný jako hormon dobré nálady je zodpovědný za optimistické myšlení, pocit zasycení a pomáhá organismu vytvářet a udržovat pozitivní emoce a náladu. Kortizol je jedním z hlavních hormonů stresové reakce v lidském těle, jeho základní hladinu reguluje cirkadiánní systém [15]. Dává organismu podnět k probuzení a aktivitě, vyplavuje se zejména při stresu a má za úkol připravit nás s předstihem na obtížné aktivity, jako jsou například náročné fyzické výkony nebo vědomostní testy [24]. Tento hormon také ovlivňuje například hladinu cukru v krvi, stimulaci vylučování žaludeční kyseliny HCl, imunitu či metabolismus kostí. Pokud se budete přes den vystavovat intenzivnímu plnospektrálnímu světlu podobnému tomu dennímu, budou hladiny serotoninu a kortizolu v těle dostatečně vysoké. A to povede k dobré náladě, pocitu energie a zvýšení produktivity.
Zvyšuje kvalitu spánku
Každý z nás má jistě zkušenosti s tím, že usnout za velmi jasného světla není úplně jednoduchý úkol. Brání tomu totiž cirdadiánní hodiny. Gangliové buňky, neboli senzory modrého světla reagují na jasné světlo, čímž potlačují spánek a napomáhají k bdění. Jiné barvy světelného spektra, zejména oranžová a červená jsou v potlačování spánku méně efektivní. Věnujte proto pozornost typu světla, jemuž se večer vystavujete a volte svítidla určená pro noční svícení či rovnou osvětlení bez modré složky. Za účelem kvalitního spánku byste pak rovněž měli dodržovat temné prostředí. Kvalitu spánku ovlivňuje i další velmi důležitý hormon – melatonin, přezdívaný také hormon tmy. Navozuje totiž přirozený spánek. Více o melatoninu si můžete přečíst v našem článku Nevizuální systém vnímání světla.
Podporuje imunitu
S přibývajícím věkem ubývá, případně zcela zaniká tvorba melatoninu, která by v jiném případě zajistila plnohodnotný a dostatečný spánek. Nedostatek odpočinku v noci nahrazují starší lidé podřimováním ve dne. Večer se tak oddaluje doba, kdy by měli jít přirozeně spát, čímž dochází k narušení cirkadiánních rytmů, zhoršování paměti, fyzické i psychické výkonnosti nebo i ke snížení obranyschopnosti organismu [110]. Těmto problémům se dá předejít použitím vhodného osvětlení a dostatkem času stráveného na denním světle, které zajistí bdělost přes den a dlouhý a kvalitní spánek v noci.
Snižuje zvýšený krevní tlak
Práce ve tmě, zaměstnání se směnným provozem nebo spánek v osvětlené místnosti markantně narušují cirkadiánní rytmus krevního tlaku. Siegelová aj. (2007) ve studii o poruchách cirkadiánního rytmu krevního tlaku způsobených nedostatkem tmy v noci dokazuje, že potlačení produkce melatoninu vystavením se osvětlení během spánku způsobuje vzestup systolického* krevního tlaku. To z dlouhodobého hlediska může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění [111]. Proto vhodné zdravé osvětlení, které nenarušuje cirkadiánní rytmus a melatonin, může vést ke snížení zvýšeného krevního tlaku. (*systolický krevní tlak vyjadřuje sílu, s jakou srdce pracuje a pumpuje krev do tepen neboli určuje výši tlaku během stahu srdce a vypuzení čerstvé krve do oběhu.)
Snižuje riziko vzniku nádorových onemocnění
U žen pracujících na noční směny se zjistil výrazně častější výskyt rakoviny prsu. Snížená hladina melatoninu u pracovníků na nočních směnách je považována za pravděpodobný faktor zodpovědný za zvýšený výskyt nádorových onemocnění. Důkazem jsou studie provedené v USA u 78 586 zdravotních sester v nočních směnách, u kterých byla incidence rakoviny prsu o 35 % vyšší oproti skupině sester v denních směnách. Obdobné výsledky byly nalezeny též u lidí pracujících na noční směny, a to zvláště v případě rakoviny tlustého střeva a konečníku [110]. Světová zdravotnická organizace v roce 2007 označila práci na noční směny za potenciální karcinogen. Lidem, kteří pracují i v noci proto doporučujeme, aby dbali na svůj spánek. Po noční směně se dostatečně vyspali a v ložnici měli úplnou tmu. Samotný spánek a hormon spánku melatonin je totiž nejúčinnějším antioxidantem chránícím před nádory. Více informací o práci na směny a osvětlení naleznete na stránce brýlí Re-Timer.
Ovlivňuje pokles tělesné teploty
Abyste mohli večer usnout, musí se teplota vašeho tělesného jádra snížit. Na to má vliv například pokojová teplota v ložnici. Snížíte-li teplotu na 21 °C či méně, ochladí se vám pokožka. Když se pokožka ochladí, dojde k přítoku krve do kůže, aby se zahřála. To v důsledku znamená, že krev odteče z tělesného jádra, klesne tělesná teplota a vy snadněji usnete. Kromě pokojové teploty má na teplotu tělesného jádra vliv i světlo. Jasné bílé světlo navečer a v noci snižuje hladinu melatoninu, který má vliv na teplotu jádra těla. Proto nabízíme zdravé osvětlení vhodné pro večerní svícení, které navečer nepotlačuje hladinu melatoninu v těle.
Snižuje cholesterol a má pozitivní účinky při diabetesu
Když večer svítíte studeným silným bílým světlem, tělo dostává signál jakoby byl den a dle toho upravuje hormony v těle. Špatné osvětlení, stejně jako například pozdní jezení nám brání v hlubokém spánku. Abychom mohli dobře spát a dostat se do nejhlubší fáze spánku, musí se naše tělesná teplota snížit a naše oči dostat takový světelný signál, který vede ke snížení hladiny hormonů aktivity a zvýšení hladiny hormonu tmy, melatoninu. Naše doporučení ohledně stravy a osvětlení naleznete v desateru pevného cirkadiánního rytmu. Protože pokud se dobře vyspíte a budete dostatečně dlouho v nejhlubší fázi spánku, z krve se vstřebá dostatek cukru a tuku a sníží se tak jejich hladina. I proto může mít osvětlení pozitivní vliv na hladinu cholesterolu či cukru v krvi.
*Melatonin zpomaluje metabolismus a má vliv na slinivku produkující inzulín. Inzulín napomáhá játrům a svalům vstřebávat cukry z krve, aby jejich hladina nevystoupala příliš vysoko. K večeru se produkce inzulínu zpomalí, čímž se nebude vstřebávat z krve dostatečné množství cukru a cukr v krvi zůstane. Navíc začne naše tělo ukládat nadbytečný cukr v krvi jako tukové zásoby [110]. Hladina melatoninu začíná stoupat dvě až čtyři hodiny před okamžikem, kdy běžně uleháte. Ukončíte-li konzumaci jídla předtím, než melatonin začne stoupat, vyhnete se narušení krevního cukru v krvi.
Eliminuje namáhání a pálení očí
Určitě jste minimálně jednou zažili pocit pálení a bolesti očí. Jedním z důvodů, které může tento nepříjemný problém způsobovat, je umělé interiérové osvětlení. Naše zdravé plnospektrální osvětlení určené pro denní svícení se snaží co nejvěrněji napodobit přirozené venkovní světlo, protože právě to je pro oko člověka ideální. U všech produktů ověřujeme spektrum umělého osvětlení, nepříjemné blikání, osvětlenost a podobnost dennímu světlu pomocí specializovaných měřících přístrojů.
Pomáhá s nespavostí
V zimním období mohou mít lidé, především ti s nepravidelným životním rytmem, problémy s usínáním. Klesá čas pobytu na denním světle a chybí přirozený rozdíl světla a tmy mezi dnem a nocí. Organismus jako celek tedy nemá jasný signál a mohou nastat poruchy cirkadiánního rytmu. Citlivější jedinci nekvalitně spí, častěji se probouzejí a především nemohou usnout. Nastavení vhodných světelných podmínek v interiérech budov vede k optimalizaci spánkového rytmu, k jeho zvýšené kvalitě a často i k odstranění problémů se spánkem.
Urychluje adaptaci na posun času a pomáhá proti jet lagu a SAD
Jet lag vznikne v důsledku nesrovnalosti mezi rytmem spánku a časem destinace, do které cestujete. Pokud cestujete napříč časovými pásmy, vaše tělo neví, kdy spát či být bdělé, což způsobuje narušení cirkadiánního rytmu. Pokud chcete zmírnit nebo odstranit příznaky jet lagu, podívejte se na fototerapeutické brýle, které urychlují adaptaci na posun času a zmírňují příznaky jet lagu.
Další benefity:
- zajišťuje kvalitní spánek a tím i konsolidaci informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti,
- zlepšuje motoriku a celkové množství energie,
- zajišťuje trvale nízkou pravděpodobnost onemocnění chronickou nemocí,
- odstraňuje poruchy spánku vznikající v důsledku práce na směny,
- udržuje pevný cirkadiánní rytmus,
- omezuje vznik šedého zákalu,
- posiluje cirkadiánní systém,
- má antidepresivní účinky.
Světlo přesto není jediným faktorem, který ovlivňuje hladiny hormonů v těle, zejména pak melatoninu
Produkci melatoninu snižují kromě špatného osvětlení také nesteroidní protizánětlivé léky, ibuprofen, nadbytečné množství kofeinu nebo vitamínu B12, některé léky proti úzkosti, kortikosteroidy nebo užívání alkoholu a tabáku před spaním [15].
Kromě vystavení se světlu můžete množství melatoninu ovlivnit částečně i doplněním jeho hladin přirozenou cestou z některých potravin rostlinného původu, například z ovesných vloček, obilných klíčků, ječmene, rýže a případně i potravin s významně vyšším obsahem aminokyseliny tryptofanu, jako jsou například mandle, dýňová semínka, sójový sýr, tofu nebo také mořská řasa Spirula či sýr Cottage. Z bylin je vhodná například třezalka, šalvěj lékařská či kopretina řimbaba. Nejvíce melatoninu je pak obsaženo v kostřavě rákosovité (Festuca arundinacea) [110].
Použité zdroje: informační zdroje
Autor tohoto článku:
světelný technik a odborník na zdravé osvětlení
Filip se věnuje zdravému interiérovému osvětlení již 7 let. Dělal nespočet návrhů a projektů osvětlení, vyzná se v technických záležitostech svítidel a dokáže hodiny povídat o tom, jak působí světlo na cirkadiánní rytmus, spánek a všeobecně zdraví. Pokud chcete poradit ohledně zdravého osvětlení, nebo máte technický dotaz, zeptejte se Filipa!